Rozhodnutí obrátit se o pomoc na psychologa nemusí být vždy jednoduché. Chtěla bych Vás podpořit v odvaze toto rozhodnutí učinit. Vždycky můžete po prvním sezení říct, že tohle není pro Vás, první sezení Vás k ničemu nezavazuje. Ale pokud nepřijdete vůbec, tak to nezjistíte.

Před prvním sezením si nejdříve přes email nebo telefon domluvíme termín. Účelem prvního sezení je, abychom se seznámili. Vy si mě můžete prohlédnout naživo a podle Vašeho dojmu se dále rozhodovat. Já se od Vás dozvím, co Vás přivádí, co byste chtěli v psychoterapii řešit. Možná máte pocit, že ani přesně nevíte, co to je. Neumíte svůj problém přesně popsat. To je úplně v pořádku a k psychoterapii to patří. Společně si nejdříve popovídáme o vašem životním příběhu a postupně zformulujeme, co máte za problém a co dál. Už tím se začíná otevírat možné řešení.

Na prvním sezení možná budete poprvé mluvit o svých osobních věcech s někým cizím. To ve Vás už dopředu může vyvolávat nejistotu, nervozitu, možná i nechuť. Zcela běžné to opravdu není, ale mohu Vás ujistit, že to má i své výhody. Neznám nikoho z Vašeho života, Vy neznáte nikoho z mého. Nemám tedy potřebu nikomu stranit a vy se nemusíte obávat mých potenciálních předsudků. Po dobu terapie se budu cele věnovat jen Vám, můžete mluvit i o věcech, které by ostatní mohli chápat jako podružné, nedůležité nebo trapné.

Také je příjemné vědět, že jsem vázaná mlčenlivostí, takže co mi povíte, zůstává jen mezi námi. Existují dvě výjimky – za prvé, pokud jste nebezpeční sobě nebo svému okolí, jsem podle zákona nucena mlčenlivost porušit a kontaktovat příslušné orgány a obdobně pokud bych se dozvěděla o spáchání trestného činu. A za druhé – každý terapeut by měl využívat supervizi. Může se tedy stát, že váš příběh budu anonymně probírat se svým supervizorem, který je také vázán mlčenlivostí.

Na konci prvního sezení si rovnou můžeme domluvit sezení další, nebo se můžete v klidu rozmyslet, jestli chcete pokračovat a pak mě kontaktovat.